Co nebo kdo je to vlastně Vosák?

   Vosák je v chorvatském překladu vosk nebo pečetní vosk.  Vosák je také hlavní hrdina jedné fantazy knihy. Zde ji najdete. 

Předmluva této knihy říká:  Vosák Nesmrtelný, Vosák Ukrutný, Vosák Strašlivý a Vosák Penzista, to jsou jen čtyři přezdívky muže, jehož špatné skutky se v této knížce poprvé dostávají českému čtenáři do rukou. Kdo vlastně je ten Vosák? Co o něm víme? Má rád mléko? - To jsou znepokojivé otázky, které se nepochybně vybaví každému čtenáři ještě dříve, než otevře tuto knížku. Jsem rád, že mohu být tím, kdo je zodpoví.

Tak především - není pochyb o tom, že Vosák patří k nejzápornějším hrdinům všech dob. Pokud vím (a čtenář nemusí mít pochyb o tom, že toho vím skutečně hodně), není známo dílo, ve kterém by Vosák vystupoval alespoň částečně v kladné úloze, či by se dokonce dopustil dobrého skutku úmyslně. Dodnes jsou známy pouze tři Vosákovy dobré skutky a všech se dopustil pouze nedopatřením. První se stal, když v opilosti zlámal Adamovi žebro (a nechtěně tak způsobil vznik žen), v druhém pak pomocí triku s hořícím keřem poslal jakéhosi Mojžíše přímo do Sinajské pouště (v záchvatu černého humoru mu namluvil, že na jejím konci najde zaslíbenou zem). Jaké však bylo Vosákovo překvapení, když zjistil, že ji Mojžíš skutečně našel! Tři dny a tři noci bil Vosák hlavou o mříže, jak lvové v kleci dobrých skutků jatí. O třetím skutku Vosák nikdy nemluví a jediné, co se o něm ví, je, že skutečně existuje.

Neví se, kdy a kde se Vosák narodil. Podle jedněch (dr. Mráček) ho ve slabé chvilce stvořil Bůh, podle druhých (ing. Puchtrle) pak v záchvatu nečekané geniality sám Ďábel. Jisto je však v tom, že tu byl ještě před Adamem, vždyť kdo jiný by mu v záchvatu žárlivosti zlomil žebra, znásilnil Evu a v opilosti podpálil Ráj? Koho jiného než Vosáka by napadla tak zběsilá myšlenka jako postavit babylónskou věž, zaměstnat tím lenošivé irácké zedníky, přes den pak obtěžovat jejich opuštěné manželky a v noci potom dělníky obehrávat o jejich poctivě vydělané peníze v mariáši? Kdo jiný než Vosák poradil Lotově ženě, aby se ještě jednou, naposled pokochala pohledem na své rodné dvojměstí? Kdo odváděl Židy do zajetí, zklamán experimentem Mojžíš, kdo první křičel: "Barnabáše!" a kdo si pak zasedl na celý židovký národ? Který člověk může za většinu válek a přírodních pohrom, které kdy lidstvo potkaly? Kdo může za hospodářskou krizi let třicátých, ropnou krizi let sedmdesátých a současnou světovou recesi? Kdo to onehdy zavedl slepou babičku doprostřed jízdní dráhy a pak ji zákeřně opustil? Autor, stejně tak jako vnímavý čtenář nemá pochybnosti. Byl to VOSÁK!

Je však zajímavé, že dodnes nemají odborníci jasno o celkovém počtu Vosákových špatných skutků. Vosákova bible, kniha, kterou založil sám Bůh na začátku světa a jejíž stránky nejsou ještě zcela dopsány, uvádí na svých 3566 popsaných stranách (Osud nedávno započal tří tísící pětistou šedesátou sedmou) 345 902 špatné skutky (je to tedy v průměru 97 činů na stránku, necelé dva skutky na řádku). Tato kniha má však přes svoji božskou dokonalost (mimo jiné je ilustrována veselými obrázky) několik závažných nedostatků a k nim patří i skutečnost, že nezachycuje tzv. "lavinovité" špatné skutky, tj. ty, kterých se dopustili jiní pod Vosákovým vlivem. Podle těchto faktů by pak daný počet mohl vzrůst pěti až šestinásobně.

Nechme však prozatím Vosákovy špatné skutky stranou, poznamenejme však, že poté, co Vosák spálil Ráj a vyhubil dinosaury, nemohl se ani sám Bůh dívat na spoušť, kterou za sebou zloduch zanechal, a stvořil Vosákovi věčné oponenty a soupeře, kteří ho doprovázejí jako stín a kterých se, stejně jako bájní řečtí hrdinové erinyí, nemůže zbavit. Vosákovými erinyemi jsou: kovář Macháně, medvědář Tonda Bouček, nerozhodný Klotrle, citlivý Malina a věčný hostinský Skart. Někdy, když už je na tom Vosák opravdu špatně, se mu ještě zjevuje hostinský Jahoda František, aby poškádlil, rozzuřil, na pár povídek zmizel a potom se objevil znovu, ještě s větší silou a razancí.

Pronásledování Vosáka po útěku z Ráje.

Čtenáře bude zajisté zajímat, jaký je Vosákův vztah k ostatním lidem a zvířatům. Prozradím několika slovy - špatný, velice špatný. Nesnáší je a obyčejně jimi pohrdá. Zatímco muže by nejraději nakopal, ženy by znásilnil a zvířata sežral. Vosák prostě nemá rád živé. Čtenáře snad utěší, že nemá rád ani mrtvé. Upřímně řečeno, nemá rád vůbec nic a pokud jde o mléko, to přímo nenávidí.

Zanechme však nezajímavé teorie a otevřme knihu, ať čtenář vidí sám, jak je zlo hnusné a Vosák odporný. Už teď si však můžeme společně přát jedno: Ať Vosák chcípne a jeho kosti roznese vítr v prach!